Která ze súdánských odrůd je lepší?
Zkuste zasít súdánku s tenkými stonky, nevím, jaký druh sejete, ale problém jsem vyřešil pro sebe a než jsem ho měsíc sušil.
Pá, 06.09.2013. 19. 39 — XNUMX:XNUMX
Registrace: 03.12.2008 – 22:01
Poslední návštěva: před 7 měsíci 1 týdnem
Výsev vojtěšky nyní nedoporučuji – je lepší to odložit na jaro. Luštěniny jsou citlivé na datle setí. Ve středním pásmu je poslední termín pro výsev luštěnin 1. srpna, obiloviny 1. září a rychle klíčící velká semena ještě později.
Nepoužívejte jetel – vojtěška je ve vaší oblasti mnohem lepší. Jetel je méně odolný proti suchu, málo sklizený, krátkověký a má horší krmné vlastnosti. Ve středním pásmu je horší než vojtěška a ve vašem případě ještě více.
Je lepší ošetřit glyfosátem na podzim, zničit starou trávu a zasít na jaře.
Myslete také na obal. Pokud potřebujete jídlo v první polovině léta, potřebujete kryt. A tak – to jsou náklady navíc. Bez krytu získáte do podzimu 1-2 seče dobré potravy, celkem stejně jako s krytem. Ale travní porost bude lepší a příští rok vynese 1,5x více.
Pá, 06.09.2013. 20. 50 — XNUMX:XNUMX
: Aigulevo
Registrace: 25.02.2010 – 14:39
Navštíveno: před 2 roky 10 měsíci
“shflow” píše:
Výsev vojtěšky nyní nedoporučuji – je lepší to odložit na jaro. Luštěniny jsou citlivé na datle setí. Ve středním pásmu je poslední termín pro výsev luštěnin 1. srpna, obiloviny 1. září a rychle klíčící velká semena ještě později.
Muž naznačil svou situaci. Vojtěška v takových podmínkách neporoste, pokud bude celé léto sucho, pak nemusí být sazenice vůbec vidět. A sazenice začnou až v létě a pak je sucho. Pokud situace není standardní, tak je třeba jednat jinak, já sám jsem musel jít proti veškeré teorii a jednou zasel vojtěšku s ohněm a se zimním krytem, měl jsem pravdu, další rok bylo sucho, jak popsal Donbasych. Také v polovině května jednou zapršelo, pokud tomu říkáte déšť, pak jsme v polovině září viděli první sudé slabé mrholení. To, co jsem toho roku zasel na jaře, se prostě zničilo, ale vojtěška s ohněm přežila, protože loni na podzim pršelo, a potřebuje jen vláhu, protože se jí vyvinou kořeny jako první a ozimé žito díky tomu vyprodukovalo seno. krávy byly 2 měsíce krmeny pod širým nebem. A pokud v jeho kraji ozimé setí teprve začíná, tak tam je všechno jinak, a ne střední pásmo, to je jih Ukrajiny.
Nepoužívejte jetel – vojtěška je ve vaší oblasti mnohem lepší. Jetel je méně odolný proti suchu, málo sklizený, krátkověký a má horší krmné vlastnosti. Ve středním pásmu je horší než vojtěška a ve vašem případě ještě více.
Jetel jsem doporučil na louky, jako zásadní zlepšení a ne na ornou půdu. Zde je věda jiná, je třeba zasít rostliny, které jsou odolné vůči sešlapání a přizpůsobené pro pastviny..
Je lepší ošetřit glyfosátem na podzim, zničit starou trávu a zasít na jaře.
Nedoporučuji používat takové chemikálie na krmné trávy.
Pá, 06.09.2013. 22. 15 — XNUMX:XNUMX
Registrace: 03.12.2008 – 22:01
Poslední návštěva: před 7 měsíci 1 týdnem
Jsou-li příznivé podmínky – vlhko a teplo – pád bude u vojtěšky malý. Trochu horší – nemusí přežít zimu. I když tam jsou zimy mírné.
Jetel luční na pastviny je na tom mnohem hůře než vojtěška semena nebo hybridní. Pak je lepší použít žlutou vojtěšku – ta je ideální do suchých podmínek. Pokud je ale půda trochu bohatší a těžší a je tam trochu více vody, je obyčejná vojtěška lepší a vydatnější.
Bílý jetel nebude ve vaší zóně vůbec fungovat – je vlhkomilný. Ale já osobně jsem se pannonštinou nezabýval.
Co se týče glyfosátu, každý si vybere sám. V naší zóně nemůžete udělat nic, abyste se zbavili kořenových výmladků, jako je svlačec. Pokud se farma nestaví jako bio, je vhodné použít glyfosát. Po ní se ložiska zpracovávají jen o něco hůře než staré orné – chybí soudržnost a kvalita zpracování je velmi dobrá.
To platí zejména pro zakládání seníků a pastvin. Stávající vytrvalé plevele jsou velmi obtížně a několik let nahrazovány lučními trávami. Bez hnojiv plevel naopak roste a vytlačuje kulturní trávy.
So, 07.09.2013 — 06:14
: Krasnodon LPR
Registrace: 21.10.2012 – 00:41
Poslední návštěva: před 11 měsíci 1 týdnem
“Scorp” píše:
Kolik seč vám dali Súdánci bez deště?
Dělali jsme dvě seče + na tom i pastvu a teď koukám, možná bude sekání víc. po pastvě se již zvedl o 15-20 centimetrů, bude stále růst a růst až do října. Pokud to počká v říjnu, nastanou problémy se sušením
So, 07.09.2013 — 06:13
: Aigulevo
Registrace: 25.02.2010 – 14:39
Navštíveno: před 2 roky 10 měsíci
“shflow” píše:
Jetel luční na pastviny je na tom mnohem hůře než vojtěška semena nebo hybridní.
Nevím, odkud jsi to vzal. Výnos tam není důležitý, ale důležité je, že vojtěška na loukách špatně roste, na to už u nás mysleli, takže jetel se vždy používal jako podsev na loukách pro radikální zvelebení luk a pastvin, tam na výnosu nikdy nezáleží, ale více Nejvíc záleží na schopnosti růst v neobdělávaných oblastech, vojtěška nebude schopna, zatímco jetel produkuje hmotu, jakmile se zvedne o 5 cm, a vojtěška nevyroste na 15 cm, dokud nezvedne o 2 cm nemůže vyprodukovat normální hmotu a tou dobou už ji budou mít ostatní, vojtěška je kultivovanější tráva, musí se kultivovat důkladně a sešlapání neodolá. A říci, že vojtěška je odolná vůči suchu, není vůbec jasné, odkud pochází? Vzhledem k tomu, že v suchých oblastech není zcela schopen přežít, pokud je v regionu 2 roky po sobě sucho, vojtěška zemře. Měl jsem ho XNUMX sucha za sebou, prostě z něj nic nezbylo, jen vyhořel.
V naší zóně nemůžete udělat nic, abyste se zbavili kořenových výmladků, jako je svlačec.
Kořenové přísavky je třeba potírat rotací, dříve se k tomu používaly pluhy se širokým záběrem a malými tělísky, proto se neobjevují dlouho; tomu se říká provokující plevel. Jsou kořenovými výmladky téměř všude a je třeba proti nim vždy bojovat. Samozřejmě nejsme v Německu, kde je každá kapka chemikálií regulována a povolena jen v nejkrajnějších případech. Vzhledem k tomu, že to všechno jde do rostlin, je spousta kovů, které se prostě roky nerozloží, a to končí na zvířatech a později v potravinách. Poškození nemusí být patrné při správném dávkování, ale i když se dávka zvýší, již výrazně ovlivňuje jejich zdraví. Sám jsem musel sledovat, jak kráva po přičichnutí nejprve odmítala jíst vojtěšku z místa aplikace herbicidu, dlouho stála a nežrala, ale hlad ji prostě donutil; Glyfosát, hlavní složka herbicidu, je Evropskou unií považován za „nebezpečný pro životní prostředí“ a „toxický pro vodní organismy“. Ale pokud ještě nemáme zákaz všech těchto chemikálií, dělejte si, co chcete.
So, 07.09.2013 — 06:25
: Krasnodon LPR
Registrace: 21.10.2012 – 00:41
Poslední návštěva: před 11 měsíci 1 týdnem
Nepoužívám chemikálie; mám dostatek hnoje.
So, 07.09.2013 — 13:28
: Aigulevo
Registrace: 25.02.2010 – 14:39
Navštíveno: před 2 roky 10 měsíci
“DONBASYCH” píše:
Nepoužívám chemikálie; mám dostatek hnoje.
Správná možnost. Jelikož hnůj obsahuje všechny mikro a makro prvky a hnůj má trvanlivost 3-4 roky, což je pro trvalky tak akorát. A aplikací přímých hnojiv jednoduše stimulujete jejich rychlý růst a velkou úrodu a jednoduše donutíte chybějící prvky odčerpat ze země, což půdu jednoduše vyčerpává.
So, 07.09.2013 — 16:49
Registrace: 03.12.2008 – 22:01
Poslední návštěva: před 7 měsíci 1 týdnem
Hnojiva a herbicidy jsou dvě různé věci. Jak pomáhá hnůj zbavit se plevele? Hnůj rozhodně zajistí zvýšený počet sazenic plevele.
So, 07.09.2013 — 18:45
: Oblast Sumy
Registrace: 26.07.2013 – 12:55
Navštíveno: před 9 roky 11 měsíci
Mimochodem, jednou se konverzace stočila na súdánštinu. Praktikuje někdo její výsev společně s nějakými luštěninami?
So, 07.09.2013 — 19:12
: Aigulevo
Registrace: 25.02.2010 – 14:39
Navštíveno: před 2 roky 10 měsíci
“shflow” píše:
Hnojiva a herbicidy jsou dvě různé věci. Jak pomáhá hnůj zbavit se plevele? Hnůj rozhodně zajistí zvýšený počet sazenic plevele.
Zde osoba řekla, že neexistují vůbec žádné chemikálie, včetně minerálních hnojiv. A jak bojovat s plevelem na vytrvalých trávách bez chemie, jak bojovat s kořenovými výmladky, jsem již řekl.
Mimochodem, jednou se konverzace stočila na súdánštinu. Praktikuje někdo její výsev společně s nějakými luštěninami?
Již mnohokrát zaznělo, že se jedná o plodinu na zelené hnojení, přehluší luštěniny, zejména proto, že by se to nemělo nijak míchat, kromě toho z mnoha důvodů. Některé z těchto důvodů jsou různá data setí a vegetační doby, tráva sama o sobě je vysoká a nedovolí nikomu růst, potřebuje připravenou půdu, směs s jinými bylinami pro ni bude na začátku růstu překážkou, kořenový systém jde tak hluboko, že nebude poskytovat vlhkost nikomu, a zároveň rychlost transpirace je vysoká.
So, 07.09.2013 — 21:55
: Oblast Sumy
Registrace: 26.07.2013 – 12:55
Navštíveno: před 9 roky 11 měsíci
Konstantinfamer píše:
Již mnohokrát zaznělo, že se jedná o plodinu na zelené hnojení, přehluší luštěniny, zejména proto, že by se to nemělo nijak míchat, kromě toho z mnoha důvodů. Některé z těchto důvodů jsou různá data setí a vegetační doby, tráva sama o sobě je vysoká a nedovolí nikomu růst, potřebuje připravenou půdu, směs s jinými bylinami pro ni bude na začátku růstu překážkou, kořenový systém jde tak hluboko, že nebude poskytovat vlhkost nikomu, a zároveň rychlost transpirace je vysoká.
Přesto jsem na internetu narazil na články a diplomové práce, které říkají:
„Súdánskou trávu můžete zasít ve směsi s porcelánem, hráškem nebo lupinou“
„Používá se jako strniště i ve smíšených plodinách (s porcelánem, sójou, vikví, slunečnicí atd.)“
„Zelená hmota Sudanko – luštěninové směsi má vyšší obsah bílkovin, vápníku a extraktivních látek bez dusíku. Výnos zelené hmoty smíšených plodin Súdánu s jetelem sladkým dosahuje 202 c/ha. Súdánské plodiny s ředkví olejnou produkují až 386 c/ha a její plodiny s amarantem 78,1 c/ha.“
„Zavedení vysokoproteinových komponent do travního porostu se súdánskou trávou výrazně zvyšuje krmnou a bílkovinnou hodnotu zelené hmoty. 1 kg sušiny ve směsích tak obsahuje více krmných jednotek o 19,7-24,2 % a stravitelnější bílkoviny o 49,8-83,8 % oproti čistým súdánským plodinám. Směsi s peelushkou mají nejlepší výkon.“
„Pro zvýšení výnosu zelené hmoty na jednotku plochy a doplnění krmné jednotky bílkovinami je vhodné praktikovat výsev trávy súdánské s vikví ozimou v poměru 1,4:1,5, vikve jarní 1,4:2,0, amarant 1,4:5,0 . 9 milionů kusů/ha klíčících zrn. Takové směsi zvýšily výtěžnost krmných jednotek od 36 do XNUMX % v závislosti na zázemí a přiblížily zásobu bílkovin krmné jednotky k zootechnické normě.“
„Zavedení komponent s vysokým obsahem bílkovin do travního porostu se súdánskou trávou může výrazně zvýšit hrubý sběr krmných jednotek a stravitelných bílkovin na jednotku plochy. V závislosti na pozadí hnojiv a složení složek se smíšené výnosy pohybovaly od 3,7 do 5,2 t/ha krmných jednotek 0,36 – 0,72 t/ha stravitelných bílkovin, zatímco čisté plodiny súdánských 3,2 – 4,1 t/ha a 0,26 – 0,36 t/ha, resp. Maximální hrubý odběr stravitelných bílkovin byl získán variantou Súdánská tráva + vikev na podkladě N60PboKbo 0,74 t/ha, maximální odběr krmných jednotek byl získán variantou Súdánská tráva + bob obecný 5,22 t/ha.“
No, ne úplně o Súdánu, ale blízký pohled:
“1. V lesostepi centrální oblasti Černého moře mohou binární plodiny čiroku sladkého se sójovými boby, vikví chlupatou nebo vikve chlupatou produkovat vysoké výnosy (od 32,1 do 47,4 t/ha) fytomasy, dobře vyvážené z hlediska bílkovin a cukru, pro použití na zelené krmivo, siláž nebo senáž.
2. Nejlepší vysokoproteinové a produktivnější komponenty pro pěstování čiroku na zelené píce se ukázaly být běžné (jarní) a chlupaté (zimní) vikve pro výrobu siláže nebo senáže – sója a vikev chlupatá; Poskytují výnos zelené píce a siláže od 32,1 do 47,4 t/ha a 6,3-13,4 t/ha sušiny. Nejméně produkční složkou byl amarant, společné plodiny, které poskytovaly výnos zelené hmoty od 19,1 do 33,6 t/ha a sušiny od 3,3 do 7,4 t/ha.
3. Výsev čiroku spolu s vysokoproteinovými plodinami (sója, vikev a vikev chlupatý) do střídavých pásů obvyklým řádkovým způsobem zajišťuje vyšší výnos zelené píce (32,1-45,3 t/ha) a silážní hmoty (40,1-47,4 t/ha).
4. Společné plodiny čiroku s plodinami s vysokým obsahem bílkovin zvyšují obsah bílkovin v každé krmné jednotce na 95,1-202,8 g/k.u. Přitom všechny varianty společných plodin čiroku se sójou, vikví chlupatou a řepkou, sklizené na zelené krmivo a siláž nebo senáž, splňují nebo překračují zootechnickou normu v dodávce bílkovin na krmnou jednotku. Nejhojnější bílkoviny byly nalezeny ve společných plodinách čiroku a řepky, zejména těch, které se vysévaly do střídavých řádků v širokém řádku (124,6202,8 g/k.u.) nebo obvyklým řádkovým způsobem (135,3-199,2 g/k.u.).“
Chcete snad tvrdit, že autoři těchto článků a diplomových prací ničemu nerozumí a píší nesmysly?
Častá sucha a abnormální letní vedra, a to i ve středním pásmu, nutí majitele usedlostí věnovat větší pozornost suchu odolným pícninám. V minulém čísle jsme mluvili o čiroku, nyní doporučujeme připomenout si jeho příbuzného – súdánskou trávu.
Častá sucha a abnormální letní vedra, a to i ve středním pásmu, nutí majitele usedlostí věnovat větší pozornost suchu odolným pícninám. V minulém čísle jsme mluvili o čiroku, nyní doporučujeme připomenout si jeho příbuzného – súdánskou trávu.
Súdánská tráva, sudanese nebo sorghum sudanense (Sorghum sudanense) je druh jednoletých bylin z rodu čirok, čeledi trav. Je to jedna z nejběžnějších obilnin pěstovaných jako krmivo. Je ceněn pro svou odolnost vůči suchu, dobrou tvorbu výhonků a opětovný růst po sečení nebo pastvě, vysokou produktivitu a krmné vlastnosti. To vše umožňuje jeho pěstování v mnoha regionech země.
Příbuznost súdánské trávy s čirokem naznačuje skutečnost, že když se vysévají vedle sebe, mohou produkovat hybridy. Podobná je i jejich biologie: Súdán je náročný na teplo, měl by se vysévat současně s čirokem. Minimální teplota klíčení jeho semen je 8-10°, optimální teplota je 20-30°. Rostlina tvoří keř četných listnatých stonků vysokých až 3 m. Súdánské listy jsou kopinaté, hladké, světle zelené. Květenstvím je rozložitá vícečetná lata. Plodem je zrno.
Súdánská tráva je rostlina krátkého dne. Ve fázi klíčení a odnožování dobře snáší přistínění a lze jej použít jako semennou plodinu. Súdán má vyvinutý kořenový systém, rostliny dobře využívají srážky v druhé polovině léta.
Během 5-6 týdnů po výsevu roste súdánská tráva velmi pomalu a tvoří pouze 4-5 listů, ale poté roste intenzivně (o 5-10 cm za den).
Předchůdci súdánců mohou být zimní luštěniny a řádkové plodiny. Po nich se půda zpracuje stejným způsobem jako u ostatních pozdních plodin: je zapotřebí podzimní orba a 2-3 kultivace s bránami na jaře. Po súdánské trávě zůstává půda vysušená a bloková a je v ní spousta hrubých zbytků kořenů.
Súdán velmi dobře reaguje na aplikaci minerálních a organických hnojiv. Orientační dávky hnojiv na 1 hektar: základní – 30-45 kg dusíkatých a fosforečných hnojiv a 20-30 kg potaše v závislosti na zásobě půdy živinami; po sečení ve fázi – začátek kypření – 20-30 kg dusíku a draslíku a 45 kg fosforu.
Hlavním způsobem výsevu je průběžný řádkový výsev (řádky jsou rozmístěny po 15 cm), výsevek je 25-30 kg/ha, ve zvláště suchých oblastech lze použít širokořádkový výsev (každých 30-45 cm), zde výsevek je 10-15 kg/ha. Je třeba vysévat do půdy zahřáté na 10°C. V dřívějších termínech setí se sazenice opožďují a prořídnou, což vede k tomu, že pole zarůstají plevelem.
Súdánskou trávu, stejně jako čirok, lze zaset několikrát, včetně léta. Semena jsou zapuštěna do půdy 4-6 cm, válcování plodin. Súdánskou trávu můžete vysévat ve směsi s porcelánem, hráškem nebo lupinou. Současně je rychlost setí semen súdánské trávy a dalších rostlin směsi snížena o 15-20% ve srovnání s rychlostí setí každé složky v její čisté formě. Súdán roste dobře na všech typech půd, s výjimkou bažinatých a zhutněných solonetzů.
Po sečení nebo pastvě se súdánská dobře rozrůstá, můžete získat několik sečí ročně. Pro získání vysoce kvalitního zeleného vitamínového krmiva se sečení trávy začíná před fází vyhazování lat, kdy jsou rostliny vysoké 50-60 cm Hlavní sklizeň na seno se provádí na začátku latové emise. 100 kg súdánského sena obsahuje asi 57 krmných jednotek a 7,4 kg stravitelných bílkovin.
Ve stepních oblastech produkuje súdánská tráva vysoké výnosy zelené hmoty a sena. Z hlediska posledně uvedeného ukazatele je lepší než ostatní jednoleté pícniny. Dobrá zemědělská technologie zajišťuje produkci 5-7 až 10 tun krmiva na hektar v závislosti na oblasti pěstování.
Časné sečení (první seč) podporuje opětovný růst trávy a tvorbu druhé seče. Druhé a třetí řízky by měly být provedeny s odstupem přibližně 30 dnů. Vysoce kvalitní seno se získává při rychlé sklizni pomocí lisování a aktivního provzdušňování. Súdánská tráva se sklízí na siláž ve fázi mléčné zralosti zrna.
Odrůdy súdánské trávy: Černomorka, Novator 151, Brodskaya 2, Hercules 3, Azimut, Odesskaya 25, Voronezhskaya 1, Sorghum-súdánský hybrid 5 atd.
S. Nevezhin, kandidát zemědělských věd, přednosta. Laboratoř víceletých pícnin Všeruského výzkumného ústavu zavlažovaného zemědělství
Pokračováním v používání tohoto webu vyjadřujete svůj souhlas se zpracováním vašich osobních údajů pomocí souborů cookie a internetových služeb „Google Analytics“, „Yandex Metrika“. Postup zpracování Vašich osobních údajů, jakož i implementované požadavky na jejich ochranu jsou obsaženy v Zásadách zpracování osobních údajů. Používání cookies můžete zakázat v nastavení vašeho prohlížeče.
