Kdy přináší Kupcova žena ovoce?
V roce 2021 jsem koupil čtyři keře bagrovací rostliny Kupchikha od spolehlivé školky. Byl to třetí pokus dostat tuto odrůdu do mé zahrady.
První tři keře byly přivezeny z Brjanska, města, kde je vytvořili chovatelé zemědělské univerzity pod vedením Svetlany Aitzhanové. A dala mi je pracovnice univerzity. Říct, že jsem byl spokojený s prvními bobulemi, nic neříká. Před Kupchikhou byly na mé zahradě téměř všechny odrůdy jahod a byly odmítnuty. Pravda, jedna odrůda stále roste, sloužící jako okrasná rostlina u pergoly. Kvete kouzelně, občas potěší bobulemi, sladkými a voňavými, ale malými.
Žena Bryanského obchodníka zemřela hned první zimu kvůli chybě asistenta, který z nějakého důvodu těsně před sněhem zakryl rostliny silnou plastovou fólií.
O rok později jsem koupil sazenice ve školce poblíž Moskvy, bohužel, rostliny neodpovídaly odrůdovým vlastnostem Kupchikha.
Ale potěšila mě moje nová akvizice: velké, sladké bobule s muškátovou chutí a vůní, dobře vyvinuté keře. Plná shoda s odrůdovými vlastnostmi. Proto jsem měl v první sezóně za úkol sehnat nějaké bobule a alespoň 12 sazenic.
Připravil jsem tři keře na množení pro výsadbu do malého šestihranného záhonu. Úrodnou půdu jsem připravil smícháním zahradní zeminy s kompostem a popelem. Vyvýšený záhon obsahoval 20 litrů zeminy. Přidal jsem 80 g monofosfátu draselného a 200 g granulovaného vermikompostu. Ale týden před výsadbou sazenic jsem dostal iontoměničový substrát Zion pro jahody. Proto jsem do každé výsadbové jamky přidal lžíci tohoto substrátu a promíchal s půdou. Tato koncentrace je nižší, než doporučuje výrobce, ale zdůvodnil jsem to takto: půda je již dostatečně vyhnojená.
Na každé rostlině jsem odstranil květní stonky a umožnil jim vyrůst 3 úponky, na které jsem uložil a přišpendlil růžici k zemi. Jakmile daly kořínky a daly se oddělit a zasadit do květináčů, nechal jsem jim narůst ještě 2 kníry. Výsledkem bylo, že do poloviny srpna jsem měl 15 sazenic, z nichž jsem vybral 12 nejrozvinutějších s výkonným kořenovým systémem.
Jediné, co jsem s tímto bagrem udělal, bylo dvakrát ho nastříkat proti vycházejícímu molici. Vodu pro rostlinu zajišťovala kapková závlaha, potravu zajišťovala hnojiva v půdě a iontoměničový substrát.
V nové sezóně měly tyto tři keře přinést úrodu bobulí. V srpnu jsem proto odřízl spodní staré listy, přidal do půdy 12 lžic iontoměničového substrátu pro jahody Zion a dvakrát je postříkal fytovermem a fytosporinem pro prevenci. Poté jsem zamulčoval kompostem a navrch dal vrstvu jemné modřínové kůry. Rostliny vstoupily do zimy ve výborném stavu.
Bagr dobře přezimoval, květnovými mrazíky zázrakem neutrpěl a nyní již dozrály první bobule. Stejně dobře přezimovaly 3 keře, kterým jsem nedala narůst kníry. Na jaře jsem jahody přikrmil nálevem z divizna s přídavkem popela a před květem postříkal monofosfátem draselným. Pro dobrou úrodu je důležité udržovat půdní vlhkost na vyvýšeném záhonu, proto jsem půdu zamulčoval kůrou a přidal kapkovací závlahové potrubí.
Na rozdíl od prvního roku plodnosti mají nyní všechny bobule harmonický podlouhlý tvar, pouze první bobule se směrem k vrcholu rozšiřují, ale prakticky nejsou žádné velké, jakoby srostlé do hřebene. Ale to je typické pro Kupcovu ženu.
12 vypěstovaných sazenic bylo rozděleno do dvou skupin – 6 vysazeno na nový záhon, 2 v kontejnerech, 4 byly předány do dobrých rukou. Mimochodem, zachránil jsem i 3 nejslabší sazenice a ty už nabraly na síle a vyrobily po jednom stopce.
Zde je můj pokus o množení zeměplevele Kupchikha.