Je možné jíst jusai?

Když jsem se s ní poprvé setkal v říjnu 2013, tato rostlina mi připadala jako česnek. V tu chvíli to byla jediná zeleň na místě – utrhla list, žvýkala ho a řekla: česnek nebo tak něco.
Na jaře tato zeleň vyrašila dříve než všechen plevel a všiml jsem si, že je jakoby speciálně vysazená – do hnízd. Vzpomněl jsem si, že předchozí majitelka panství litovala, že „cibuli“ nevykopala a nevzala si ji při stěhování do jiného domu. Musel jsem se blíže podívat na tyto hnízdící výsadby, abych určil: co to je – cibule nebo česnek? Internet pomohl, jako vždy. Zjistil jsem, že se jedná o cibuločesnekovou neboli voňavou cibuli, která je také rozvětvená, hlíznatá, horská a pochází z Číny, kde se jí říká „jutsai“!

Zkrátka jusai. No, rád tě poznávám! Dříve jsem se zakoupenými semeny neměl štěstí, jsou k prodeji pouze po uplynutí doby použitelnosti – všechny cibule jsou životaschopné pouze jeden rok a rychle stárnou. Moje plantáž byla skromná, v první a druhé sezóně jsem otrhával listy jen po troškách, čímž jsem si šetřil celý svůj fond na rozvod. Sledoval jsem ale vegetační období a fotil všechny fáze vývoje.

A teprve v roce 2016 jsem konečně udělal svou první okroshku z jusai s kefírem – moc se mi líbila!

Chuť této cibule je jemně štiplavá, vůně příjemná, můžete sníst poměrně hodně, aniž byste cítili hořkost. S těmito bylinkami vaří maso a ryby, dělají náplně do koláčů a marinují šípky. Číňané smaží paštiky s masem a jutsai a vaří knedlíky s česnekovou cibulkou. Zkusím to! Mezitím jsem pro zábavu žvýkal cibuli – ukázalo se, že je nepoživatelná, pokrytá tvrdými skořápkami.
Na internetu jsem se dočetl, že jusai by se mělo během léta několikrát úplně odříznout – stimuluje se tím opětovný růst zeleně. Na jaře av létě můžete znovu zasadit, ale na podzim je lepší se zdržet, jinak nebude mít čas zakořenit. Pro začátek jsem zkusil přesadit jedno hnízdo ze dvou cibulovin. Měli čerstvé kořeny. Odlomil jsem je od starého oddenku, zkrátil listy a kořeny a zasadil do zalévaných jam. Uvidím, jakou půdu budou mít nejraději.

Píšou, že jusai je nenáročná na půdu a vodu, ale se zálivkou stále lépe roste. Stávající plantáž jsem zaléval i během minulého velmi suchého léta, kdy jsem šetřil každou kapku vody na brambory. A ještě jedna věc: podle mých pozorování je jusai na prudkém slunci nepříjemné a plantáž se nachází pod plotem a na slunečné straně. V každém případě by se měla přesadit pod okno, kde je ráno slunce a odpoledne stín. No, dešťová voda ze střechy mu neublíží.

20 komentářů 27 díky za zveřejnění 4 oblíbených 14828 zobrazení
Sdílet odkaz
Kopírovat odkaz
Autor příspěvku:
Oblast N.A. Irkutsk. 8. června 2016, 13:06
Poděkovat! Poděkoval jsi 7271
Přidán záznam do oblíbených
Добавить в избранное
Komentáře ( 20 )
8. června 2016, 20:02

Kdysi dávno, když se u nás na městské tržnici prodávala semínka u obchodníků z jižnějších krajů, prodávala se ze sáčků, měřila se lžičkou a na každém sáčku byl obrázek – nakreslená květina nebo zelenina. Téměř populární. Od takového prodejce jsem před mnoha lety koupil semena cibule s česnekovou vůní a česnekovými listy. Pak mi neřekli jméno dzhusai, jen k návodu přidali, že je to voňavá cibule.
Tak voňavý, že se mnou žil patnáct let.
První rok po výsevu jsem si ho velmi pečlivě hlídal. Ve druhém ročníku jsme to poprvé zkusili. Líbilo se mi to! Velmi! Přece úplně první, nejranější zelení, a ještě tak vonící. A pak si uvědomili, že pírko nestárne. A tak kousek po kousku tento luk nahradil batun. Nahradil jsem ho natolik, že batun zmizel ze zahrady úplně.
Ale v tomto světě nežijeme sami; občas k nám přijdou hosté. A voňavou cibuli v létě zkouší každý. A všem se to líbí, každý si vykopává několik rostlin, aby si vyrostl. Nikdo jím nebyl obdařen.
A jednoho dne mě manžel požádal, abych nasekal hodně cibule. Celý balíček. Chystal se to někomu vzít. Jen jsme si v kruhu povídali o tom, kdo má jakou cibuli rád. A byl tam rodák z Dálného východu, Ujgur podle národnosti. Tahle cibule je pro ně opravdová lahůdka, mají ji moc rádi. Řekl také jméno – jusai. Nyní každý rok dáváme této osobě lahodný dárek. Sám to pěstovat nemůže. Ale není pro nás těžké to dodat.
Tento luk je ale skutečný agresor. Tohle je první rok, co nad ním třesu. A pak začal dobývat území. A teď roste všude kromě úplně prvního místa, kde byla zaseta. Jen jsem to z toho místa sám vysadil na jiná místa v malých koloniích. Dzhusai mocně kvete. Zdá se, že každé semínko, které spadne na zem, jistě vyklíčí, ať už se ocitne v jakýchkoli podmínkách. Už roste podél mého plotu na ulici, už neroste na mém území. Sečeme tam trávu, takže nemůže rozházet semena. Ale ani on neumírá. A tam ho rozhodně nezalévám, nekrmím, nestarám se o něj, nemiluji ho. Sám roste a produkuje plevel. Ale jaké krásné sako to vytvořilo.
Kuřata a slepice Jusai velmi milují. Proto toleruji jeho přítomnost na malinách, pod jabloněmi a kdekoli jinde. Někdy je prostě pro kuřata málo.

9. června 2016, 02:07
Děkuji, Vero, za zajímavý příběh!
17 PROSINEC 2020, 19: 31

Víra! Ahoj! Četl jsem o cibuli Dzhusai, je možné na jaře nějak přenést pár oddenků do Gorno-Altaisk, nebo možná máte nějaká semínka?

16. června 2022, 13:40

Dobré odpoledne. Bydlím kousek od vás, na území Altaj. Je tam jusai. Jestli chceš, můžu sdílet kořeny.