Jaké je pohlaví slova kuřata?

Skloňování slov po pádech: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, instrumentál, předložka. V množném i jednotném čísle. Pohodlné vyhledávání deklinací slov, více než 93727 XNUMX slov v naší databázi. Podívejte se na videonávod, jak správně vyslovovat slova.

Jedno číslo

Případ smrti	otázka	Slovo
nominativní	Kdo co?	kuřátko
genitiv	Kdo co?	kuřátko
dativ	Komu; komu?	kuřátko
akustika	Komu, co?	kuřátko
instrumentální	Kým, čím?	kuřátko
předložkový	O kom o čem?	kuřátko

Pluralitní

Případ smrti	otázka	Slovo
nominativní	Kdo co?	kuřat
genitiv	Kdo co?	kuřátka
dativ	Komu; komu?	kuřátka
akustika	Komu, co?	kuřátka
instrumentální	Kým, čím?	kuřátka
předložkový	O kom o čem?	kuřátka

Je důležité vědět o skloňování slov

Skloňování podstatných jmen

Záměna podstatných jmen podle pádů se vyznačuje změnou jejich koncovek, které se nazývají tvary pádů. V ruském jazyce je celkem šest případů, z nichž každý má svou pomocnou otázku.

Chcete-li určit pád podstatného jména, musíte se pokusit položit mu jednu z pomocných otázek.

Existují i podstatná jména nesklonná, tzn. ty, které mají ve všech případech stejný tvar. Nesklonná jména zahrnují jak obecná podstatná jména (například „káva“ nebo „kakao“), tak vlastní jména (například „Goethe“).

Nesklonná podstatná jména jsou zpravidla slova přejatá z cizích jazyků. Mohou patřit ke všem třem rodům.

Skloňování číslovek

Skloňování číslovek nemá jediný vzor, je reprezentováno několika typy:

Číslovka jedna se skloňuje jako přídavné jméno v jednotném čísle: jeden – jeden (nový – nový).
Číslovky od pěti do deseti a číslovky -dvacet a -ten se jako podstatná jména 3. deklinace skloňují. Číslice s -ten mají dvě koncovky, protože obě části se mění: padesát, padesát.
Číslovky čtyřicet, devadesát, sto, jeden a půl a jeden a půl sta, měnící se podle pádů, mají pouze dva tvary: nominativní a akuzativní pády – čtyřicet, devadesát, sto, jeden a půl, jedna a a půl stovky; genitiv, dativ, instrumentál, předložkové pády – čtyřicet, devadesát, sto, jeden a půl, jeden a půl sta.
Číslice od dvou set do čtyř set a od pěti set do devíti set se skloňují podle zvláštního typu.
Hromadná čísla se také snižují podle zvláštního typu. Obě číslovky, obě mají dvě různé možnosti skloňování.
Jednoduché řadové číslovky se skloňují jako přídavná jména: první (nový) – první (nový). Složité řadové číslovky mají pouze jednu koncovku. U složených řadových čísel se mění pouze poslední část.
U zlomkových číslovek se při skloňování obě části mění.

Skloňování přídavných jmen

Skloňování přídavných jmen je mění podle rodu, pádu a čísla.

Ne všechna přídavná jména se však mění podle rodu, čísla a velikosti písmen. Krátká přídavná jména se nemění od písmen a přídavná jména v jednoduchém komparativním tvaru neklesají vůbec.

Abyste správně odmítali přídavná jména, musíte znát jejich případové otázky v obou číslech.

Je důležité pochopit, že konec přídavného jména lze zkontrolovat koncem otázky.

Video tutoriál. Záměna podstatných jmen podle pádů

Kořen: -pá-; přípona: -své; konec: aa [Tichonov, 1996].

Výslovnost

MFA: jednotky h. [ˈptʲit͡sə]

Sémantické vlastnosti

Hodnota

zool. teplokrevný opeřenec obratlovce s horními končetinami v podobě křídel ◆ [Marfenka] nabral hrsti prosa a hodil je ptákům. U jejích nohou se tísnila slepice, krůty, kachny, holubi a nakonec vrabci a kavky. I. A. Goncharov, „Cliff“, 1869 [IAC] ◆ Jako první odešly husy, labutě je následovaly, pak kachny a zbytek stěhovavých ptáků se pohyboval jako poslední. V.K. Arsenyev, „Napříč ussurijskou tajgou“, 1917 [IAS]
shromážděné taková zvířata jako předmět chovu, lovu, potravy ◆ Čujky s kohouty a kachnami pod pažemi pobíhají v davu. Pták je celý hubený a hladový. A. P. Čechov, „V Moskvě na náměstí Trubnaja“ [IAC] ◆ Ano, tady se to celé jezero hemží ptáky – noční zastávka pro stěhovavé vodní ptactvo. Avdeev, „Hrby na silnicích“ [MAS]
trans. , hovorový , fam osoba, osoba ◆ Někdy jsi se mnou večeřel, ale měl jsi čas se pořádně podívat, co to bylo za ptáka? I. A. Gončarov, „Obyčejná historie“, 1847 [NKRYA] ◆ Od obchodníků – no, není to velký pták. A. N. Ostrovsky [IAS] ◆ [Gradoboev:] Ale nejdřív si rozmysli, jestli jsi velký pták, abych se kvůli tobě mohl pohádat s tvým pánem. A. N. Ostrovsky, „Warm Heart“, 1869 [IAC]

Synonyma

malý: ptáček; ptáček, ptáček (hovorový); pták (jednoduchý); ptáček (lidový básník); boží ptáček, boží ptáček (zastaralé); pl. Část: ptáci
částečný : maso; hra
tvář, osoba, postava, typ, husa

Antonyma

Hyperonymy

Hyponymy

vrabec, vrána, kavka, husa, labuť, papoušek, sokol, orel, slavík, kanad, kolibřík, datel, tetřívek, sýkora, páv, kohout, pštros, holub; birdie, birdie, birdie, birdie, birdie
?
–

Související slova

Etymologie

Pochází od předků. *ръта „pták“, z kat. mimo jiné se stalo: jiné ruské. potka (z * patka), adj. pít, pít, sv.-slav. pták (starořec. ὄρνις), ptisht (στρουθίον), rus. ptáček, kuřátko (viz), dial. potka – totéž, Vologda, Vjatsk. (Dal), ukrajinština pták, bulharský pták, srbohorský pták, ptica, tiħ “chick”, patka “kachna”, slovinština. rtísa, ptìč (n. p. ptíča) „pták“, čes. pták, slovensky. vták, polština ptak, v.-luzh., n.-luzh. ptak. Praslav. *ръта souvisí s lotyštinou. putns “pták”, lit. putýtis “pták”, pùtė “cunnus”, pučiùtė “kuře”, šìlо pùtinas “tetřev”, lat. putus „dítě“, putillus – totéž, putila „chick“, Pelignsk. ruslo- „dítě“, staroindický putrás „dítě, syn“, Avest. ruʮra- – totéž, staroindický. pṓtas m. „zvířátko“, dále lit. raũtas „vejce“, lotyšský. pàuts – totéž, staropruské. pawtte. Patří sem také fráze „membrum virile (pro chlapce)“ a název řeky Ptich: stará ruština. p’tich “pták” (SPI). Naopak čeština. puta “krocan” vypůjčený. z toho. Pute – totéž, na rozdíl od Bugy a Bulakhovského. Nemíchejte s jinými Indy. pátati „létá“, Avest. pataiti, řec πέτομαι „létání“, πίπτω „padající“, lat. petō “Pospíchám.” Byla použita data ze slovníku M. Vasmera. Viz Reference.

Frazeologismy a stabilní kombinace

mrtvý pták
důležitý pták
můžete vidět ptáka v letu
- vidět ptáka v letu
- pták viditelný za letu
Překlad

Metagramy

Bibliografie
- * Frazeologický slovník moderního ruského spisovného jazyka / ed. A. N. Tichonov. – M.: Flinta, Nauka, 2004. – 832 s. — ISBN 5-89349-691-4.
Morfologické a syntaktické vlastnosti

tvar jednotek hodin mnoho hodin

běžné pták ptáci

def. pták
pták pták

počítací –

název –

Podstatné jméno, ženský rod, skloňování 41.

Výslovnost
- IPA: [pti.ʦə]
Sémantické vlastnosti

Hodnota
1. pták (podobné ruskému slovu ve významu [1.]) ◆ Neexistuje žádný příklad použití (viz doporučení).
Synonyma

Antonyma

Hyperonymy

Hyponymy

Související slova

Etymologie

Pochází od předků. *ръта „pták“, z kat. mimo jiné se stalo: jiné ruské. potka (z * patka), adj. pít, pít, sv.-slav. pták (starořec. ὄρνις), ptisht (στρουθίον), rus. ptáček, kuřátko (viz), dial. potka – totéž, Vologda, Vjatsk. (Dal), ukrajinština pták, bulharský pták, srbohorský pták, ptica, tiħ “chick”, patka “kachna”, slovinština. rtísa, ptìč (n. p. ptíča) „pták“, čes. pták, slovensky. vták, polština ptak, v.-luzh., n.-luzh. ptak. Praslav. *ръта souvisí s lotyštinou. putns “pták”, lit. putýtis “pták”, pùtė “cunnus”, pučiùtė “kuře”, šìlо pùtinas “tetřev”, lat. putus „dítě“, putillus – totéž, putila „chick“, Pelignsk. ruslo- „dítě“, staroindický putrás „dítě, syn“, Avest. ruʮra- – totéž, staroindický. pṓtas m. „zvířátko“, dále lit. raũtas „vejce“, lotyšský. pàuts – totéž, staropruské. pawtte. Patří sem také fráze „membrum virile (pro chlapce)“ a název řeky Ptich: stará ruština. p’tich “pták” (SPI). Naopak čeština. puta “krocan” vypůjčený. z toho. Pute – totéž, na rozdíl od Bugy a Bulakhovského. Nemíchejte s jinými Indy. pátati „létá“, Avest. pataiti, řec πέτομαι „létání“, πίπτω „padající“, lat. petō “Pospíchám.” Byla použita data ze slovníku M. Vasmera. Viz Reference.

Frazeologismy a stabilní kombinace

Morfologické a syntaktické vlastnosti

Podstatné jméno, ženský rod.

Výslovnost

Sémantické vlastnosti

Hodnota
1. pták (obdoba ruského ptáka [1.]) ◆ Neexistuje žádný příklad použití (viz doporučení).
2. pták (obdoba ruského ptáka [3.]) ◆ Neexistuje žádný příklad použití (viz doporučení).
Synonyma

Antonyma

Hyperonymy

Hyponymy

Související slova

Nejbližší vztah

Etymologie

Pochází od předků. *ръта „pták“, z kat. mimo jiné se stalo: jiné ruské. potka (z * patka), adj. pít, pít, sv.-slav. pták (starořec. ὄρνις), ptisht (στρουθίον), rus. ptáček, kuřátko (viz), dial. potka – totéž, Vologda, Vjatsk. (Dal), ukrajinština pták, bulharský pták, srbohorský pták, ptica, tiħ “chick”, patka “kachna”, slovinština. rtísa, ptìč (n. p. ptíča) „pták“, čes. pták, slovensky. vták, polština ptak, v.-luzh., n.-luzh. ptak. Praslav. *ръта souvisí s lotyštinou. putns “pták”, lit. putýtis “pták”, pùtė “cunnus”, pučiùtė “kuře”, šìlо pùtinas “tetřev”, lat. putus „dítě“, putillus – totéž, putila „chick“, Pelignsk. ruslo- „dítě“, staroindický putrás „dítě, syn“, Avest. ruʮra- – totéž, staroindický. pṓtas m. „zvířátko“, dále lit. raũtas „vejce“, lotyšský. pàuts – totéž, staropruské. pawtte. Patří sem také fráze „membrum virile (pro chlapce)“ a název řeky Ptich: stará ruština. p’tich “pták” (SPI). Naopak čeština. puta “krocan” vypůjčený. z toho. Pute – totéž, na rozdíl od Bugy a Bulakhovského. Nemíchejte s jinými Indy. pátati „létá“, Avest. pataiti, řec πέτομαι „létání“, πίπτω „padající“, lat. petō “Pospíchám.” Byla použita data ze slovníku M. Vasmera. Viz Reference.

Frazeologismy a stabilní kombinace

Morfologické a syntaktické vlastnosti

Podstatné jméno, ženský rod.

Výslovnost

Sémantické vlastnosti

Hodnota
1. pták (podobné ruskému slovu ve významu [1.]) ◆ Neexistuje žádný příklad použití (viz doporučení).
Synonyma

Antonyma

Hyperonymy

Hyponymy

Související slova

Nejbližší vztah

Etymologie

Pochází od předků. *ръта „pták“, z kat. mimo jiné se stalo: jiné ruské. potka (z * patka), adj. pít, pít, sv.-slav. pták (starořec. ὄρνις), ptisht (στρουθίον), rus. ptáček, kuřátko (viz), dial. potka – totéž, Vologda, Vjatsk. (Dal), ukrajinština pták, bulharský pták, srbohorský pták, ptica, tiħ “chick”, patka “kachna”, slovinština. rtísa, ptìč (n. p. ptíča) „pták“, čes. pták, slovensky. vták, polština ptak, v.-luzh., n.-luzh. ptak. Praslav. *ръта souvisí s lotyštinou. putns “pták”, lit. putýtis “pták”, pùtė “cunnus”, pučiùtė “kuře”, šìlо pùtinas “tetřev”, lat. putus „dítě“, putillus – totéž, putila „chick“, Pelignsk. ruslo- „dítě“, staroindický putrás „dítě, syn“, Avest. ruʮra- – totéž, staroindický. pṓtas m. „zvířátko“, dále lit. raũtas „vejce“, lotyšský. pàuts – totéž, staropruské. pawtte. Patří sem také fráze „membrum virile (pro chlapce)“ a název řeky Ptich: stará ruština. p’tich “pták” (SPI). Naopak čeština. puta “krocan” vypůjčený. z toho. Pute – totéž, na rozdíl od Bugy a Bulakhovského. Nemíchejte s jinými Indy. pátati „létá“, Avest. pataiti, řec πέτομαι „létání“, πίπτω „padající“, lat. petō “Pospíchám.” Byla použita data ze slovníku M. Vasmera. Viz Reference.

Frazeologismy a stabilní kombinace
- Slova ze seznamu Swadesh/ru
- Русский язык
- Ruské lexémy
- Ruská podstatná jména
- Animovaný/en
- Ženský/ru
- Ruská podstatná jména, skloňování 5a
- Ruská slova s příponou -its
- Ruská slova, typ morfemické struktury Rsf
- Zoologické termíny/ru
- Citáty/Gončarov I. A.
- Citáty/Arsenyev V.K.
- Kolektivní podmínky/ru
- Citáty/Čechov A.P.
- Výrazy s přeneseným významem/ru
- Hovorové výrazy/cs
- Známé výrazy/ru
- Citáty/Ostrovský A.N.
- Ptáci/cs
- 5 písmen slov/ru
- bulharský jazyk
- Bulharská podstatná jména
- Bulharská podstatná jména, skloňování 41
- Ženský/bg
- Je nutné zadat hypernyma/bg
- Ptáci/bg
- 5 písmen slov/bg
- makedonský jazyk
- Makedonská podstatná jména
- Ženský/mk
- Musíte zadat hypernyma/mk
- Ptáci/mk
- 5 písmen slov/mk
- srbský jazyk
- Srbská podstatná jména
- Ženský/sr
- Je nutné zadat hypernyma/sr
- Ptáci/sr
- 5 písmen slov/sr
- Wikislovník:Články s mezijazykovou homonymií/4
- Články s odkazy na Wikipedii/ru
- Články s odkazy na Wikidata Lexemy
- Články s příklady zvukové výslovnosti/ru
- Články s ilustracemi
- Články, které potřebují zlepšit/ru
- Potřebujete překlad
- Články bez příkladů použití
- Články, které potřebují zlepšit/bg
- Potřebujete informace o morfologii/bg
- Potřebujete informace o sémantice/bg
- Žádné informace o složení slova
- Potřebujete výslovnost
- Články, které potřebují zlepšit/mk
- Potřebujete informace o morfologii/mk
- Potřebujete výslovnost/mk
- Potřebujete informace o sémantice/mk
- Články, které potřebují zlepšit/sr
- Potřebujete informace o morfologii/sr
- Potřebujete výslovnost/sr
- Potřebujete informace o sémantice/sr
- Stránky využívající magické odkazy ISBN