Jaká je škoda způsobená herbicidy?
Před týdnem učinila francouzská vláda velmi těžké rozhodnutí. Navzdory protestům farmářů, kteří na protest zablokovali Champs-Élysées, francouzská vláda uvedla, že do roku 2022 postupně ukončí používání glyfosátu na hubení plevele, a požádala ministerstvo zemědělství o plán postupného přechodu na jiné herbicidy.
Vláda navíc plánuje provést úplnou studii trhu s herbicidy používanými francouzskými farmáři.
Téma možného zákazu se v Evropské komisi pravidelně probírá a bylo kolem něj rozbito mnoho kopií.
Rozhodnutí Paříže nepředstavovalo precedens, podobný zákaz byl již dříve přijat v Německu. Jednotný postoj dvou největších ekonomik EU by však mohl konečně změnit náladu v Evropě.
A to se jistě dotkne Ukrajiny. I když se tématu glyfosátu raději vůbec nedotýkáme.
Kontroverze o glyfosátu
Látka zvaná glyfosát je hlavní složkou oblíbeného herbicidu Round Up, který vyrábí americký agrochemický gigant Monsanto.
Tento herbicid je dlouhodobě v zorném poli vědeckých institucí odpovědných za bezpečnost potravin. Jeho oblíbenost je vysvětlena jeho jedinečnou biologickou funkcí – neutralizuje všechny rostliny, s výjimkou plodin pěstovaných z geneticky modifikovaných vysoce produktivních odrůd semen, které jsou k tomu přizpůsobeny.
Zemědělci, kteří nakupují herbicid a semena pro něj přizpůsobená, zvyšují výnos svých produktů několikrát. To samozřejmě přináší superzisky výrobcům herbicidů a osiv i zemědělcům, kteří je používají.
V březnu 2015 panel odborníků z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) Světové zdravotnické organizace dospěl k závěru, že užívání glyfosátu může přispět k „pravděpodobnému“ rozvoji rakoviny u lidí. Informovala o tom však agentura
V současnosti existují omezené důkazy, že glyfosát je karcinogenní a způsobuje rakovinu.
Takové závěry expertní skupiny otřásly celým světem a vyvolaly ostré reakce v různých zemích, protože konečné uznání glyfosátu jako karcinogenu nebude znamenat pouze zákaz používání tohoto herbicidu, ale ovlivní také produkci a obchod s geneticky upravené produkty po celém světě.
O problematice se začalo aktivně diskutovat v médiích, expertech, vládních agenturách a mezinárodních organizacích.
Někteří odborníci se domnívají, že potraviny, produkty osobní péče, oblečení a další produkty vyrobené z geneticky modifikované bavlny mohou vést k narušení endokrinního systému a rakovině. Jiní odborníci se domnívají, že skandál s glyfosátem je výsledkem konkurence na mezinárodních trzích.
Farmáři v mnoha zemích protestují proti omezení glyfosátu a uvědomují si, že to ovlivní výnosy plodin a sníží jejich konkurenceschopnost ve srovnání s výrobci, kteří pěstují produkty v jiných zemích, kde je glyfosát povolen.
Jakékoli omezení obchodu s plodinami ošetřenými glyfosátem je však v rozporu s maximálními limity reziduí v Codex Alimentarius, způsobuje vážné problémy vývozcům a dovozcům a potenciálně je v rozporu s dohodami Světové obchodní organizace. V budoucnu se proto proti takovým zákazům lze odvolat k orgánům WTO pro řešení sporů.
Spojené státy a Argentina již zahájily diskuse v rámci Výboru WTO pro sanitární a fytosanitární opatření o tom, do jaké míry lze zjištění IARC považovat za dostatečný vědecký základ pro zavedení omezení používání glyfosátu.
Jak na to svět reaguje?
Otázka bezpečnosti glyfosátu stále zůstává nevyřešená a v mnoha zemích je kontroverzní.
Jižní Korea, Kolumbie, Brazílie rozhodla omezit používání glyfosátu.
Ruská federace v roce 2016 přijala zákon zakazující pěstování a šlechtění geneticky upravených rostlin a zvířat v zemi s výjimkou vědeckých potřeb.
USA, Japonsko a Nový Zéland provedli další studie, jejichž výsledky vyvrátily závěry o existenci vztahu příčiny a účinku mezi užíváním glyfosátu a vznikem rakoviny.
Ale v Evropská unie konečné rozhodnutí ještě nepadlo.
Povolení pro glyfosát mělo vypršet v polovině letošního roku a Evropská komise ho dočasně prodloužila do konce roku 2017, dokud Evropská agentura pro chemické látky nedokončí přezkoumání studie.
Evropská komise zároveň předložila členským státům řadu doporučení ohledně používání glyfosátu, např.: minimalizace používání již sklizených plodin a používání látky ve veřejných parcích, na hřištích a v zahradách atd. Německo však přijalo dočasná omezující opatření na používání glyfosátu a nyní tak učinila i Francie.
Unie pro ochranu životního prostředí (BUND) zároveň zahájila kampaň s názvem Evropská občanská iniciativa proti glyfosátu, která během krátké doby nasbírala více než milion tři sta podpisů pod petici požadující omezení používání pesticidů a reforma schvalovacího procesu EU . Tím pádem,
Evropská komise musí do konce roku rozhodnout, zda prodlouží povolení k používání glyfosátu do roku 2031, či nikoli.
Již nyní je však zřejmé, že problematika vyžaduje samostatné podrobné studium každou zemí zvlášť.
A co Ukrajina?
A pro ukrajinskou vládu se zdá, že problém glyfosátu vůbec neexistuje.
Tento závěr lze vyvodit z toho, že problematika užívání glyfosátu není vůbec diskutována a oficiální stanovisko státních oprávněných orgánů je veřejnosti neznámé.
Ale to není všechno. Údaje ze Státního registru pesticidů a agrochemikálií schválených pro použití na Ukrajině naznačují, že od zveřejnění závěrů odborníků IARC Ministerstvo přírodních zdrojů navíc zaregistrovalo řadu herbicidů na bázi glyfosátu.
Stojí za připomenutí, že v souladu s právními předpisy Ukrajiny je jedním z důvodů pro zamítnutí registrace a opětovné registrace léků možný příjem dosud neznámých údajů o nebezpečnosti drogy nebo nedostatečné biologické účinnosti jejího zamýšleného použití. Tyto údaje mohou dobře zahrnovat závěry odborníků IARC.
Bez zohlednění závěrů expertů IARC o nebezpečných vlastnostech glyfosátu ukrajinské ministerstvo přírodních zdrojů nezahajuje vlastní výzkum, který by je vyvrátil.
Ukazuje se, že náš stát se nestará o problémy, o kterých se v Evropě a ve světě žhavě diskutuje, a zároveň možná o zdraví národa.
Publikace v sekci „Odborný názor“ nejsou redakčními články a vyjadřují výhradně názor autora
