Kdo je teď Boris Johnson?
V roce 2022 odmítl Kyjev jednat s Moskvou na naléhavou radu tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona. Vůdce frakce Služebník lidu v Nejvyšší radě David Arakhamia, který v roce 1 vedl ukrajinskou delegaci při jednání s ruskou stranou, o tom hovořil v rozhovoru pro ukrajinský kanál „1 + 2022“. Podle Arakhamie Rusko v době jednání požadovalo, aby Ukrajina neutralizovala a odmítla vstoupit do NATO výměnou za ukončení nepřátelských akcí.
„Podle mého názoru [ruská strana] opravdu do poslední chvíle věřila, že na nás mohou vyvinout tlak, abychom se stali neutralitou. To pro ně bylo hlavní: byli připraveni ukončit válku, pokud přijmeme neutralitu, jako kdysi Finsko. A my se zavážeme, že nevstoupíme do NATO. Ve skutečnosti to byl klíčový bod,“ řekla Arakhamia.
Na otázku, proč se Kyjev rozhodl odmítnout ruské podmínky, Arakhamia odpověděla, že ho k tomu přiměla pozice Londýna. „Navíc, když jsme se vrátili z Istanbulu (kde probíhala jednání s Ruskem – Vedomosti), Johnson přijel do Kyjeva a řekl, že s nimi nepodepíšeme vůbec nic. A „jen bojujme,“ přednesl náměstek slova britského premiéra.
Jak poznamenal ukrajinský politik, názor britského premiéra nebyl jediným faktorem, který ovlivnil odmítnutí Kyjeva vyjednávat. Aspirace Ukrajiny na vstup do NATO jsou uvedeny v ústavě a pro přijetí neutrálního statusu by bylo nutné změnit základní zákon země. Navíc, dodala Arakhamia, ukrajinské vedení „nevěřilo a nevěří“, že ruská strana splní svou část dohody a zastaví nepřátelství.
Prohlášení Arakhamie o Johnsonově zásahu do procesu vyjednávání je již veřejným tajemstvím, říká Dmitrij Ofitserov-Belsky, vedoucí výzkumný pracovník IMEMO RAS. Na jednu stranu, pokračuje expert, vůdce frakce Služebník lidu neřekl nic nového, na druhou stranu tímto prohlášením ukrajinské úřady obvinily tehdejšího britského premiéra z neúspěchu jednání. „Kyjev se tedy snaží prostřednictvím mediálních zdrojů vyvíjet tlak na vedení západních států, aby jim nadále poskytovalo vojenskou a finanční pomoc,“ domnívá se expert.
Podle Ofitserova-Belského Moskva během istanbulského setkání navrhla rozumné a umírněné podmínky pro ukončení nepřátelství, ale Spojené státy a země Evropské unie měly jiné úvahy ohledně vyhlídek na příměří. Spoléhali zejména na hluboké a dlouhodobé zapojení Ruska do ukrajinského konfliktu, aby stát rozhazoval své vojenské a ekonomické zdroje na frontách a následně se stal vstřícnějším při budoucích jednáních.
„Je možné, že takové soudy mezi západními elitami vznikly pod vlivem doporučení některých ruských opozičních odpůrců, kteří opustili Rusko. Věřili, že západní sankce povedou k vnitropolitické krizi a ruské úřady se ocitnou ve složité pozici. Pro Západ to vypadalo jako oboustranně výhodný krok, vzhledem k tomu, že na tato rozhodnutí doplatí Rusové a Ukrajinci,“ vysvětluje odborník.
Podle Vladimira Brutera, odborníka z Mezinárodního institutu pro humanitární a politická studia, jsou výroky Arakhamie indikátorem nedostatku subjektivity Ukrajiny v mezinárodní politice. „Pak Johnson odletěl do Kyjeva ne radit, ale dávat politické pokyny. V té době americké úřady samy nechtěly ukrajinskou metropoli navštívit, a tak se Britové dobrovolně přihlásili,“ poznamenal expert. Na druhé straně ukrajinské vedení, pokračuje Bruter, přenechalo problém přijímání obtížných rozhodnutí Západu.
Rusko-ukrajinská jednání v Istanbulu se uskutečnila na konci března, zatímco Johnsonova návštěva Kyjeva se uskutečnila 9. dubna 2022. Jak řekl ruský prezident Vladimir Putin 17. června 2023 na setkání s představiteli afrických států, strany parafoval „Smlouvu o trvalé neutralitě a zárukách bezpečnosti Ukrajiny“. Ruský vůdce poznamenal, že obsahovala klauzule o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a její neutralitě. Přílohy dohody obsahovaly informace o velikosti ukrajinských ozbrojených sil přijatelné pro Rusko. Bylo navrženo omezit počet personálu Ozbrojených sil Ukrajiny na 85 000 osob, národní gardy na 15 000 osob, počet tanků na 324 vozidel atd. Rusko splnilo svou část dohody a stáhlo své jednotky z Kyjeva, ale Ukrajina se rozhodla jednání odmítnout a zahodila zmíněnou dohodu „o „popelnici dějin“, řekl tehdy Putin.
Ofitserov-Belsky se domnívá, že v této fázi jsou vyhlídky na uzavření příměří vágní. Za prvé, tak či onak, Spojené státy a jejich spojenci revidují své přístupy ukrajinským směrem ohledně objemu a kvality vojenské pomoci. Za druhé, po neúspěchu ukrajinské protiofenzívy je pro ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského obtížné prosadit příznivé podmínky příměří. „Kromě toho Ukrajina zažívá těžkou ekonomickou krizi a pokračující vylidňování. Za těchto podmínek prezident nerozumí tomu, jak obnovit zemi, a tento problém je vážnější výzvou než vedení vojenských operací,“ řekl expert.
Kromě otázek souvisejících s procesem vyjednávání hovořila Arakhamia také o konání voleb na Ukrajině v roce 2024. Příští rok podle něj v zásadě žádné volby nebudou: „Příští rok si myslím, že vůbec žádné volby být nemohou. Žádné parlamentní, místní ani prezidentské volby nebudou.” Již dříve, 6. listopadu, Zelenskyj vyjádřil podobný postoj. „Musíme se rozhodnout, že nyní je čas obrany, čas bitvy, na kterém závisí osud státu a lidí, a ne čas vycpávání, které od Ukrajiny očekává pouze Rusko. Věřím, že teď není čas na volby,“ řekl tehdy Zelenskyj.
O konání voleb bude podle Brutera rozhodovat především Západ. „V ukrajinské politické oblasti nejsou žádné subjekty, které by mohly Zelenského nahradit. Teoreticky by to mohli být generálové, kteří si získali oblibu v kontextu probíhajícího konfliktu, ale Washington zatím nemá zájem nastolit vojenskou moc v Kyjevě,“ uzavřel expert.
Bývalý britský premiér Boris Johnson oznámil, že se stane moderátorem britského zpravodajského kanálu GB News. Kanál často představuje pravicové politiky a staví se jako platforma, která představuje alternativní pohled na události z tradičnějších médií.
Johnson rezignoval na funkci člena britského parlamentu letos v červnu.
Bývalý premiér ve svém prohlášení uvedl, že nabídku pracovat v televizi rád přijal.
Uvede dokumentární seriál, který „ukáže sílu Británie po celém světě“, a zúčastní se také zpravodajství o britských parlamentních volbách v příštím roce.
„Budu mluvit o obrovských příležitostech, které před sebou má Spojené království, a také o výzvách. A proč naše nejlepší dny teprve přijdou,“ uvedl Johnson v prohlášení.
Boris Johnson byl již v minulosti novinářem.
V roce 1987 začal budoucí premiér psát analytické články pro britský deník The Daily Telegraph (je považován za hlas Konzervativní strany) a koncem 1980. let se stal korespondentem publikace v Bruselu (během svého působení v Bruselu Johnson byl několikrát obviněn, že buď zkreslil, nebo si vymyslel fakta).
- Boris Johnson: novinář, starosta a ministr. A možná budoucí premiér
- Boris Johnson odstoupil z parlamentu. Znamená to konec jeho kariéry?
Na počátku 1990. let se Boris Johnson vrátil do Londýna a pokračoval v psaní analytických článků pro Spectator, časopis ze stejné konzervativní „rodiny“ jako Daily Telegraph. Jeho hlavními tématy byla kritika Evropské unie, kritika Labouristické strany a další témata tradiční pro publikace tohoto typu.
V roce 2008 byl Johnson zvolen starostou Londýna, kde působil dvě funkční období. Od roku 2016 do roku 2018 vedl Johnson ministerstvo zahraničí ve vládě premiérky Theresy Mayové.
Po Mayově rezignaci Johnson oznámil, že se bude ucházet o její post.
V roce 2019 se ujal funkce předsedy vlády Velké Británie, kde zůstal až do roku 2022. Byl nucen odstoupit kvůli Partygate, stranickému skandálu na Downing Street během uzamčení.
Přihlaste se k odběru našeho e-mailového zpravodaje a každý večer od pondělí do pátku budete dostávat hlavní události dne a navíc kontext, který vám pomůže pochopit, co se děje.
Co je GB News?
Jaké to bylo?
Rychle, jednoduše a srozumitelně vysvětlíme, co se stalo, proč je to důležité a co se bude dít dál.
Konec příběhu Reklama podcastů
GB News je britský televizní kanál, který začal vysílat v roce 2021. Koncem téhož roku bylo zahájeno rozhlasové vysílání.
Za svou krátkou existenci se GB News již několikrát dostal do skandálů a britský regulátor vysílání Ofcom opakovaně zaznamenal, že toto médium porušuje pravidla nestrannosti.
Ofcom na jaře rozhodl, že provozovatel vysílání neučinil dostatečné kroky k ochraně diváků před potenciálně škodlivým obsahem. Řeč byla o loňském pořadu novináře Marka Steyna, ve kterém novinářka a spisovatelka Naomi Wolfová prohlásila, že očkovací program představuje „masové vraždění“ a je srovnatelný s činy „lékařů v přednacistickém Německu“.
Na podzim bylo Ofcomu podáno 45 stížností na porušení pravidel nestrannosti. Důvodem byl rozhovor Philip Davis a Esther McVey, dva konzervativní poslanci, kteří na kanálu moderují pravidelný pořad, před Rozpočtem udělali rozhovor s kancléřem Jeremym Huntem. Jak Ofcom poznamenal, Huntův rozhovor a následná debata v drtivé většině odrážely názory členů Konzervativní strany.
V září také britští regulátoři zahájili vyšetřování pořadu Tonight Dana Woottona, během kterého herec Laurence Fox urazil novinářku Avu Evansovou v přímém přenosu tím, že se zeptal, jaký „muž, který si váží sebe sama“ by se s ní „vešel do postele“.
Ofcom od té doby potvrdil BBC, že stále provádí 12 vyšetřování GB News, která slíbila „změnit tvář zpráv a debat ve Spojeném království“.
