Zimní zahrada

Kdo je svatá Photinia?

Za vlády římského císaře Nerona v roce 2054 bylo proti křesťanům zahájeno kruté pronásledování a po mučednické smrti svatých nejvyšších apoštolů Petra a Pavla hledali ty, které učili víře v Krista. V této době svatá Photina, žijící v africkém městě Kartágu 2055, spolu se svým synem Josiahem neohroženě kázala Kristovo evangelium. Mezitím nejstarší syn Photiny, jménem Viktor, bojoval odvážně ve válce, kterou v té době vedli barbaři proti Římanům, a na konci války byl na příkaz císaře jmenován velitelem vojsk v r. město Attalia 2056, aby podrobili křesťany, kteří tam byli, mučení. Když se to dozvěděl vládce města Sebastian, řekl Viktorovi:

– Vojvodo, vím jistě, že jsi křesťan a že tvoje matka a tvůj bratr Josiah jsou Petrovi následovníci, a proto nesplníš, co ti přikázal císař ze strachu, abys nezničil svou duši.

„Hořím touhou splnit vůli nebeského a nesmrtelného krále, Krista, našeho Boha,“ odpověděl Victor, „a zanedbávám Neronův příkaz mučit křesťany.

Potom Sebastian řekl Victorovi:

“Jako upřímný přítel ti radím: podřiď se vůli císaře.” Pokud totiž začnete s náležitou pečlivostí plnit královský příkaz a podrobíte křesťany, které se vám podaří najít, soudnímu výslechu a mučení, pak uděláte, co se líbí císaři, a získáte majetek, který jim patří, a uvědomte svou matku a bratra v dopise, aby ne. Chodili tak otevřeně a nenakláněli pohany, aby se vzdali otcovské víry, ale ať tajně vyznávají víru v Krista, svého Boha, pokud si to přejí kvůli nim netrpět s nimi stejná muka.

„Nikdy to neudělám,“ odpověděl Victor, „a nejen že to neudělám, ale nechci ani pomyslet na to, že bych křesťany podroboval mučení nebo jim násilně něco bral nebo radil své matce a bratrovi, aby nekázali. o tom, jaký je Kristus pravý Bůh, ale já sám z celé své duše chci být Kristovým kazatelem a budu takový jako oni.

Na to mu Sebastian řekl:

– Oh, Victore! Všichni dobře víme, jaké katastrofy čekají na tebe, tvoji matku a bratra.

Po těchto slovech se Sebastianova tvář náhle rozzářila a on upadl na zem z akutní a silné bolesti v očích a úplně ztratil schopnost mluvit. Přítomní služebníci ho zvedli a položili na postel a on tam ležel tři dny, aniž by řekl jediné slovo. A po třech dnech zvolal mocným hlasem a řekl:

– Jeden křesťanský Bůh je pravý Bůh, jedna křesťanská víra je pravá víra a jedna je křest – křest ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Neexistuje žádná jiná pravá víra kromě křesťanské.

Victor vstoupil do Sebastiana a zeptal se ho:

– Proč u vás tak nečekaně nastala taková změna?

“Můj drahý Viktore,” odpověděl Sebastian, “váš Kristus mě volá k sobě.”

Viktor ho ihned poučil o víře a on přijal svatý křest. Když vyšel z křtitelnice, náhle viděl a oslavoval Boha. Služebníci, kteří byli přítomni, když viděli tento podivuhodný zázrak, se báli, že stejně jako Sebastian budou trpět stejnou nemocí kvůli své nevěře, a byli také pokřtěni.

Brzy nato se k Nerovi donesla zvěst, že Victor, velitel vojsk v Attalii a vládce tohoto města Sebastian, vyznával víru Petra a Pavla a všechny k sobě přitahoval, přesvědčoval je, aby následovali jejich kázání, a také že totéž Matka Viktora Photina a její syn Josiah, poslaní do Kartága apoštoly, to také činí. Když se o tom císař dozvěděl, vzplanul hněvem a poslal do Attalie vojáky, aby k němu přivedli křesťanské muže a ženy, kteří byli v tomto městě, k soudu. V této době se Kristus zjevil attalským křesťanům a řekl jim: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi, a já vám dám odpočinutí“ (Matouš 11:28). Já budu s tebou a Nero bude poražen a také ti, kteří jsou s ním.”

– Od tohoto dne bude vaším jménem Photinus 2057, protože mnozí, vámi osvícení, se ke Mně obrátí. Kristus posílil Sebastiana pro nadcházející utrpení těmito slovy:

– Požehnaný je ten, kdo dokončí svůj čin před koncem roku 2058. Pán řekl tato slova a vystoupil do nebe.

I svatá Fotina byla Kristem upozorněna na utrpení, které ji čeká, a okamžitě se v doprovodu mnoha křesťanů vydala z Kartága do Říma. Když vstoupila do Říma, celé město se dalo do pohybu a všichni říkali: Kdo je to? Neohroženě kázala Kristovo evangelium. Mezitím byl do Říma přivezen její syn Photina, který dříve nesl jméno Viktor, spolu se Sebastianem a vojáky, kteří byli s nimi, ale svatá Photina Viktora varovala, když předstoupila před Nera se svým synem Josiahem a křesťany, kteří přišli s ji z Kartága. Nero se zeptal světce:

– Proč jsi k nám přišel?

“Abych tě naučila ctít Krista,” odpověděla Fotina.

V té době mu ti, kdo byli s císařem, řekli:

– Starosta Sebastian a guvernér Victor, kteří nevěří v bohy, pocházeli z Attalie.

“Ať mi je přinesou,” přikázal Nero. A když je přivedli, zeptal se jich:

– Je pravda, co jsem o tobě slyšel?

“Všechno, co jsi o nás slyšel, králi,” odpověděli, “je pravá pravda.”

Potom se Nero obrátil ke svatým ženám a zeptal se jich:

– Souhlasíš s tím, že se zřekneš svého Krista, nebo chceš pro Něj zemřít?

– Oh, králi! – odpověděly svaté ženy a obrátily svůj pohled k nebi, – nikdy se nestane, že bychom se zřekli víry v Krista a lásky, kterou k Němu chováme.

-Jaká jsou vaše jména? – zeptal se císař.

“Já,” odpověděla svatá Photina, “od Krista, můj Bože, jsem dostala jméno Photina, ale mé sestry se jmenují takto: první, narozená po mně, je Anastasia, druhá je Photo, třetí je Photida, čtvrtá je Paraskeva a pátá je Kyriacia.” a jména mých synů jsou tato: jméno nejstaršího, kterého pojmenoval můj pán Photinus, je Viktor a nejmladší je Josiah.

“Takže vy všichni,” řekl Nero, “souhlasíte s tím, že podstoupíte mučení a zemřete pro nazaretského Krista?”

“My všichni jsme,” odpověděla svatá Photina, “s radostí a radostí jsme připraveni za Něho zemřít a všichni po tom toužíme.”

Pak Nero nařídil, aby jejich ruce byly rozdrceny železnými kladivy. Byla přinesena kovadlina a zlí mučitelé na ni položili ruce svatých a začali je bít. Bili od třetí hodiny do šesté 2059 a šlehači se třikrát vyměnili, ale svatí žádnou bolest necítili. Nero, když se o tom dozvěděl, byl v rozpacích a nařídil jim úplně useknout ruce. Mučitelé se pak zuřivě zmocnili svatých mučedníků, svázali jim ruce a znovu je položili na kovadlinu. Nejprve byla svatá Photina podrobena mučení, ale mučitelé, kteří jí usekali ruce sekerami, se mnohokrát vystřídali a bez úspěchu padli vyčerpáním jako mrtví, a svatý mučedník zůstal nezraněn milostí Kristus se modlil a řekl: „Hospodin je, neboť se mě nebudu bát: co mi udělá člověk? (Žalm 117:6).

Poté začal být Nero bezradný, přemýšlel o tom, jakým dalším mukám by mohl podrobit svaté, a nakonec nařídil, aby byli Sebastian, Fotinus a Josiah oslepeni a uvězněni ve vnitřním prostoru vězení, a svatá Photina se svými pěti sestry, aby byly odvedeny do jeho zlaté edikuly 2060 a nařídil, aby jeho dcera Domnina byla neustále s nimi. Svatá Photina během pobytu v císařské edikule poučila Domninu a sto jejích otroků o víře v Krista a všichni přijali svatý křest a také obrátili ke Kristu jednoho čaroděje, kterému jednou přinesl tinkturu jedovaté byliny. ji a její sestry pít, načež vytrpěla mnohá muka .

Když poté uplynuly tři roky, Nero jednou nařídil propustit jednoho ze svých služebníků, který byl mezi jeho dvořany, který byl na jeho příkaz uvězněn, a ti, kdo byli na to posláni, když viděl svaté mučedníky Sebastiana, Fotina a Josiaha v vězení ve zdravém stavu, oznámeno císaři, že oslepení Galilejci vidí a jsou zcela zdrávi, že vězení samotné je lehké, naplněné bohatou vůní a z místa uvěznění se stalo místem pro oslavu Boha a svatým domem , že svatí mají ve vězení velké bohatství, že se k nim lidé shromažďují a když uvěří v Boha, přijímají od nich křest. Když to Nero uslyšel, zděsil se a nařídil, aby k němu přivedli svaté mučedníky, a řekl jim:

“Copak jsem ti svým královským příkazem nezakázal kázat o Kristu v Římě?” Jak jste si to ve vězení dovolil udělat? Za to vás vydám mnoha a hrozným mukám.

“Dělejte si s námi, co chcete,” řekli mu svatí mučedníci, “ale nepřestaneme kázat o Kristu, pravém Bohu a Stvořiteli všeho.”

Z takových slov Nero upadl do strašlivého hněvu a nařídil, aby byli svatí ukřižováni hlavou dolů a pak je po tři dny bili pásy po nahých tělech, dokud se, jak řekl, jejich členové nerozpadli, což se stalo. Poté nařídil, aby byla vyslána stráž a tři dny je sledoval viset. Čtvrtého dne přišli jím vyslaní služebníci, aby se podívali, zda svatí mučedníci žijí, a když viděli, že visí a stále žijí, okamžitě oslepli. V této době anděl Boží, sestupující z nebe, rozvázal svaté a políbil je a učinil je zcela zdravými. Potom se svatí slitovali nad oslepenými královskými služebníky a modlili se a oni okamžitě viděli. Když uvěřili, byli pokřtěni ve jméno Krista, našeho Boha, a stali se následovníky svatých. Zlý Nero, když se to dozvěděl, se velmi rozzlobil a nařídil strhnout kůži ze Svaté Photiny. A zatímco mučitelé plnili tento královský příkaz, svatý mučedník zpíval: „Pane! Zkoušel jsi mě a víš. Víš, kdy si sednu a kdy vstanu; Z dálky rozumíš mým myšlenkám“ (Žalm 138:1, 2).

Svatou Photinu stáhli z kůže a hodili do studny. Potom popadli Sebastiana, Fotina a Josiaha, usekli jim podkolenní kosti a spolu s koleny je hodili psům, pak jim strhli kůži a na příkaz císaře je hodili do polorozpadlé kamenné budovy. Poté Nero nařídil, aby k němu bylo přivedeno pět sester Photiny, a nařídil jim uříznout bradavky a následně strhnout kůži. Když se kvůli tomu mučitelé obrátili na svatou Photis, nechtěla, aby na ní někdo z nich provedl toto mučení, jako to dělali na jiných svatých ženách, ale když stála na místě mučení, odvážně si strhla kůži a odhodila ji. v její tváři Nero, takže on sám byl ohromen její odvahou a trpělivostí. Pak mučitel přišel s novým, nesmírně krutým a smrtícím mučením pro Saint Photis. Na jeho příkaz byly dva stromy v jeho zahradě ohnuty k sobě a přivázány k jejich vrcholům nohama Photis, načež byly stromy propuštěny a svatý mučedník byl jimi roztrhán. A tak odevzdala svou spravedlivou a požehnanou duši Bohu. Poté zlý Nero nařídil všem ostatním svatým mučedníkům, aby jim usekli hlavy mečem, a svatá Photina, vytažená ze studny, byla uvězněna, kde zůstala dvacet dní. Poté, co Nero nařídil, aby ji přivedli k němu, požádal ji Nero, zda by se mu nyní podvolila a poté, co činila pokání ze své tvrdohlavosti, nepřinesla oběti modlám. Potom mu svatá Photina plivl do tváře a se smíchem jeho šílenství a hloupé mysli řekla:

– Oh, nejzlomyslnější slepý, pomýlený a šílený muž! Opravdu mě považuješ za tak nerozumného, ​​že bych souhlasil s tím, že se zřeknu svého Pána Krista a obětuji slepým modlám, jako jsi ty!?

Když Nero uslyšel taková slova, nařídil svatou Photinu, aby byla znovu vhozena do studny. A když se tak stalo, svatá mučednice odevzdala svou duši Bohu a s mučednickou korunou se věčně raduje v Království nebeském spolu se všemi, kdo s ní trpěli 2061.

Svatá Photina je stejná samaritánská manželka, se kterou Pán mluvil u studny. Příběh o Spasitelově rozhovoru se Samaritánkou je v evangeliu (Jan 4:5) a dále.

Císař Nero vládl v Římě v letech 64 až 68. Pronásledování křesťanů za jeho vlády začalo v roce 65 a pokračovalo až do roku 68, kdy tento panovník ukončil krveprolití sebevraždou. Během tohoto pronásledování trpěli v Římě svatí apoštolové Petr a Pavel.

Kartágo je starověké pobřežní město v severní Africe, založené Féničany a dříve jejich slavná kolonie ve starověku. Zničena v roce 146 př. n. l. byla obnovena za prvních římských císařů, dosáhla vysokého stupně rozkvětu a v prvních stoletích křesťanství se vyznačovala silným rozvojem pohanského řecko-římského kultu, proto po dlouhou dobu panovaly pověry, udržovalo se v něm čarodějnictví a tzv. magická umění . Dnes na jeho místě stojí město Tunis.

Attalia je město v provincii Pamphylia, ležící v jižní pobřežní části Malé Asie. Toto město bylo založeno 1,5 století před naším letopočtem Attalem II. Philadelphem, který jej pojmenoval svým vlastním jménem.

Jméno Photinus znamená světelný a pochází z řeckého slova „phos“, „fotografie“, což znamená světlo, zejména denní světlo, sluneční.

Tento výraz je vypůjčen ze slov evangelia: „Kdo vytrvá do konce, bude spasen“ (Matouš 24:13).

U Římanů se podle našeho odhadu za začátek dne považovalo od 6 hodin ráno. Odtud 3 hodiny odpoledne odpovídaly našim 9 hodinám. ráno, 6–12 hodin den.

Edikula zde znamená dům, palác císaře. Neronův „Zlatý dům“ je známý svou mimořádnou velikostí, výškou a bohatostí svých dekorací. Některé pokoje a chodby tohoto domu byly vyzdobeny zlatem a drahými kameny.

Smrt svaté Photiny následovala kolem roku 66. Kostel a jeho relikvie byly v Konstantinopoli mimo Blachernské brány.

Zdroj: Životy svatých v ruštině podle průvodce Četyih-Menyi sv. Demetria z Rostova / 12 knih. – Moskva: „Archa“, 2010.

Sdílejte odkaz ke zvýraznění

Klikněte pravým tlačítkem a vyberte “Kopírovat odkaz”

Podle legendy byla svatá mučednice Photina stejná Samaritánka, se kterou Spasitel mluvil u Jákobovy studny (Jan 4:5-42).

Za dob císaře Nera (54-68), který projevoval extrémní krutost v boji proti křesťanství, žila svatá Fotina se svým nejmladším synem Josiahem v Kartágu a nebojácně tam kázala evangelium. Její nejstarší syn Viktor bojoval statečně v římských armádách proti barbarům a za své služby byl jmenován vojenským velitelem ve městě Attalia (Malá Asie), kde převedl starostu Sebastiana. Služebníci svatého Šebestiána, svědkové zázraku, byli pokřtěni podle příkladu svého pána.

K Nerovi se donesly zvěsti o tom, co se stalo, a nařídil, aby k němu byli přivedeni křesťané k soudu v Římě. Potom se zpovědníkům zjevil sám Pán a řekl: „Budu s vámi a Nero bude poražen i všichni, kdo mu slouží.

Svatá Photina, kterou Spasitel informoval o nadcházejícím utrpení, se v doprovodu několika křesťanů vydala z Kartága do Říma a připojila se ke zpovědníkům.

V Římě císař nařídil, aby k němu přivedli svaté, a zeptal se jich, zda skutečně věří v Krista. Všichni zpovědníci rezolutně odmítli zříci se Spasitele. Potom císař nařídil rozdrtit ruce svatých mučedníků na kovadlině. Ale během mučení zpovědníci necítili bolest a ruce mučednice Photiny zůstaly nezraněné. Nero nařídil, aby byli oslepeni a uvězněni svatí Sebastian, Photinus a Josiah a svatá Photina se svými pěti sestrami – Anatolií, Photo, Photida, Paraskeva a Kyriacia – byla poslána do císařského paláce pod dohledem Neronovy dcery Domniny. Svatá Photina však obrátila Domninu a všechny její otroky ke Kristu, který přijal svatý křest. Obrátila se také ke Kristu čaroději [3], který přinesl otrávený nápoj, aby zabil vyznavače.

Kristus a Samaritánka u studny. Freska

Uplynuly tři roky a Nero poslal do vězení za jednoho ze svých sluhů, který byl uvězněn. Poslové mu oznámili, že svatí Sebastian, Fotinus a Josiah, kteří byli oslepeni, zcela zzdravěli a že je neustále navštěvují lidé, kteří naslouchají jejich kázání; samotné vězení se proměnilo ve světlé a voňavé místo, kde byl oslavován Bůh. Potom Nero nařídil, aby byli svatí ukřižováni hlavou dolů a biti na nahá těla pásy po dobu tří dnů. Čtvrtého dne poslal císař služebníky, aby zjistili, zda jsou mučedníci naživu. Když ale dorazili na místo mučení, poslové okamžitě oslepli. V této době anděl Páně osvobodil mučedníky a uzdravil je. Svatí se slitovali nad slepými služebníky a svými modlitbami k Pánu jim vrátili zrak. Ti, kteří viděli, uvěřili v Krista a byli brzy pokřtěni.

V bezmocném vzteku Nero nařídil stáhnout svatou Photinu z kůže a hodit mučedníka do studny. Mučedníkům Sebastianovi, Photinusovi a Josiahovi usekli nohy, hodili je psům a pak stáhli z kůže. Strašná muka trpěly i sestry svaté Photiny. Nero nařídil odříznout jim bradavky a následně strhnout kůži. Císař, sofistikovaný v krutosti, připravil pro svatou Photis nejpřísnější popravu: byla přivázána nohama k vrcholkům dvou ohnutých stromů, které, když se narovnaly, roztrhaly mučednici na kusy. Císař nařídil zbytek sťat. Svatá Photina byla vytažena ze studny a uvězněna na 20 dní.

Poté ji Nero zavolal k sobě a zeptal se, zda by se nyní podřídila a obětovala idolům. Svatá Photina to rozhodně odmítla a Nero znovu nařídil, aby byla mučednice vhozena do studny, kde odevzdala svého ducha Pánu. Stalo se to kolem 66.

Relikvie

Část hlavy svaté mučednice Photiny Samaritánky je uložena v gregoriánském klášteře na Athosu. [4]

Použité materiály

  • Život v kalendáři na oficiálních stránkách nakladatelství Moskevského patriarchátu:
    • http://calendar.rop.ru/?svt=mar20-fotina
    [1] „Ἡ Ἁγία Φωτεινὴ ἡ Μεγαλομάρτυς ἡ Σαμαρείτιδα“, řecká webová stránka ΜΕΓΑΣ ΣΥΝΑΞΑΡΙΣΤΗΣ (Skvělý měsíc), podle knihy: Αγαθάγγελος (Χαραμαντίδης), Επ. Φαναρίου, ΜΕΓΑΣ ΣΥΝΑΞΑΡΙΣΤΗΣ (biskup z Phanaria Agathangel, „Synaxarion pravoslavné církve“), Αποστολικής Διακονίας της Εκκλησίας, τλwww/graxaridο http://gr. 2245/sxsaintinfo.aspx .

    [2] Řecká webová stránka ΜΕΓΑΣ ΣΥΝΑΞΑΡΙΣΤΗΣ (Skvělý měsíc), podle knihy: Αγαθάγγελος (Χαραμαντίδης), Επ. Φαναρίου, ΜΕΓΑΣ ΣΥΝΑΞΑΡΙΣΤΗΣ (biskup z Phanaria Agathangel, „Synaxarion pravoslavné církve“), Αποστολικής Διακονίας της Εκκλησίας, τλwww/graxaridο http://gr. 2245/sxsaintinfo.aspx .

    [4] Jerome. Leonty (Kozlov). Archim. Augustina (Nikitin). „Klášter svatého Řehoře“ // Ortodoxní encyklopedie, díl 13, str. 88-97 — http://www.pravenc.ru/text/168091.html#part_12

    Úprava textu z: 11.11.2018 18: 37: 52

    Vážení čtenáři, pokud vidíte, že tento článek je nedostatečný nebo špatně napsaný, pak víte alespoň trochu víc – pomozte nám, podělte se o své poznatky. Nebo, pokud nejste spokojeni s informacemi zde uvedenými a pokračujete v hledání dále, vraťte se sem později a podělte se o to, co jste našli, a ti, kteří přišli po vás, vám budou vděční.

    Můžete také vyhledat „FOTINA THE SAMARITAN“:

    fulltextové vyhledávání ve stromu: Google
    v jiných encyklopediích: Yandex – Wikipedia – Mail.ru –
    ve vyhledávačích: Iskomoe.ru – Yandex – Google

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Back to top button