Jaká je inteligence kuřete?

Dobré odpoledne Kuře zůstává dodnes jednou z nejzáhadnějších drůbeže. Všichni již přijali, že kuřata jsou podle DNA potomky dinosaurů, a nejen ptáci. Ale jen zřídka přemýšlíme o tom, zda mají nějaké city, zda mohou milovat, mít soucit nebo žárlit. A co inteligence kuřat?

Je to hloupé kuře nebo něco vymýšlí, přemýšlí, počítá, vyjadřuje své emoce hlasem?

Všichni drůbežáři hovoří o odlišném kuřecím charakteru ptáků, dokonce i v rámci stejného plemene.

Každé kuře je jiné

Skutečnost, že kuřata jsou zajímavá a velmi zvědavá drůbež, by pro chovatele drůbeže neměla být překvapením. I nováčci v birdingu si rychle uvědomí, že v opeřených rodinách je víc než jen kdákání divů, kteří většinu dne tráví sháněním potravy a žokejem o postavení v jejich společnosti.

V mnoha zemích by po zákazu chovu nosnic v klecích mělo být i těm nejpřísnějším z nich jasné, že slepice musí být chovány v souladu s jejich druhem. A proč? Protože mají pocity, a nyní se věří, že jsou stejně inteligentní jako někteří primáti.

Ukazuje se, že více než třicet různých komunikačních zvuků pomáhá slepicím odlišit své příbuzné od sebe.

Společné a silné přátelství. Navíc i když jsou nosnice různých plemen! Všimli jste si, že některá kuřata zůstávají vždy blízko sebe?

Takové přítelkyně jsou vždy spolu, i když se jedna rozhodne zdřímnout, druhá bude sedět poblíž a nepůjde ani na procházku nebo chatování s ostatními příbuznými.

Některá pouta jsou tak blízká, že když milovaný „přítel“ zemře, ten smutek je tak velký že po nějaké době opuštěné kuře samo zemře. Nějaký druh labutí loajality lze vysledovat.

Emoce jako žárlivost, jsou také často pozorovány u kuřat. To se projeví, když kohout pečuje o svou milovanou krásu a jiná slepice přitahuje jeho pozornost hlasitým chichotáním.

Zvlášť když se hejno kuřat rozroste a stanou se z nich dospělé nosnice. Na začátku nevyhnutelně vznikají velké hádky. Kohout začne „nasazovat“ násilnické manželky.

Některá kuřata prožívají pocity žárlivosti tak silně, že přestanou úplně snášet vejce.

Mateřský instinkt u kuřat nebo empatie

Mnohé útrapy kvůli vlastním dětem jsou také darem, který příroda slepicím nadělila. Slepice prakticky nejí a nepije, nyní je „domácí“ na 3 týdny! Starají se o své potomky, učí, vychovávají. V tuto chvíli nekladou vajíčka a nepouštějí do jejich blízkosti kohouta – jsou na mateřské dovolené.

Britská bioložka Joan Edgar také potvrdila, že dospělá kuřata jsou schopna vyjádřit upřímný soucit. Až dosud bylo takové chování známé pouze u vran, které jsou považovány za nejchytřejší ptáky ve všech zemích.

Joan provedla experiment se slepicí a jejím dvoutýdenním mládětem. Kuře bylo umístěno do plexisklové klece a v intervalech na něj byl vháněn vzduch, který vytvářel vánek. Když neškodné poryvy větru kuřátko podráždily, matka slepice se rozrušila a vrhla se na sklo. Není divu, říkáte, je to matka. Ano, je to mateřský instinkt.

Co si ale řekneme, když se takový pokus provede s dospělými nosnicemi? Některá kuřata projevují obavy a úzkost, přistupují ke sklenici a snaží se zachránit svou sestru, když se její peří zvedne z větru a ona se kdáká. Takže slepičí empatie existuje! Přestože tomu většina stáda nevěnuje pozornost, je jim to jedno.

Co můžeme uzavřít? Nosnice mají inteligenci, je lepší hlídat ptáčky, nudit se rozhodně nebudete! Chytrá kuřata, někteří výzkumníci jednoznačně tvrdí, a přesvědčují nás, že kuřata jsou chytřejší než lidé.

Hodně štěstí všem a hodně zdraví.

Přihlaste se k odběru aktualizací webu a našeho kanálu “Kurochka” v Yandexu.

Na shledanou, kolegové! Mezitím pro vás připravíme nové a zajímavé informace!

Líbily se vám tipy? Sdílejte s přáteli na sociálních sítích. sítě!

Pověst: Kuřata jsou nejhloupější ze všech ptáků, jsou to chodící továrna na výrobu masa a lahodných vajec.

Realita: Nejběžnější pták na Zemi má značnou inteligenci a možná také schopnost postarat se o své příbuzné, což vyvolává nepříjemné otázky o etice chovu drůbeže.

Zvláštní situace nastala u kuřat. Je jich více než 19 miliard a jsou nejběžnějším druhem obratlovců na planetě. Mnoho lidí ale o slepicích, alespoň těch živých, neví téměř nic.

To vedlo k poněkud zvláštnímu přístupu k nim. Výzkumy ukazují, že někteří lidé nepovažují slepice ani za ptáky. Kuřata jsou sice zástupci řady Galliformes, kam patří i krůty, koroptve a bažanti.

Pohrdání kuřecím masem je posíleno obrázky ptáka v populární kultuře, které jsou jasně určeny k tomu, aby se lidé cítili špatně, když jedí maso a vejce.

Ale slepice mohou být všechno, jen ne hloupé.

Umí počítat, mají určitou úroveň sebeuvědomění a jsou dokonce schopni lstivě manipulovat jeden s druhým. Kuřata jsou tak chytrá, že i krátká interakce s nimi stačí k odhození zažitých předsudků.

V roce 2015 provedli vědci z University of Adelaide v Austrálii dvě studie: jednu se skupinou studentů, kteří byli v minulosti málo vystaveni kuřatům, a druhou s pracovníky na drůbežích farmách.

Po dvouhodinovém experimentu, ve kterém účastníci trénovali ptáky, byly obě skupiny stejně překvapeny jejich inteligencí.

„Netušil jsem, že jsou tak chytří a schopní se tak rychle učit,“ poznamenal jeden z účastníků.

Nyní se vědci snaží zjistit, zda experiment ovlivnil stravovací návyky účastníků. Možná teď začali jíst jen kuřata, která jsou chována lidštěji.

Tento výzkum se provádí jako součást společného projektu s Centrem pro ochranu zvířat v Kanabu v Utahu.

„Cílem projektu je naučit veřejnost více o hospodářských zvířatech, včetně vlastností a schopností zjištěných během vědeckých experimentů,“ vysvětluje pracovnice centra Laurie Marino.

Italští vědci z univerzity v Padově například zjistili, že nově vylíhlá mláďata dokážou počítat a provádět jednoduché počty.

Ihned po narození umístili vědci do inkubátoru s kuřaty pět plastových nádob s Kinder Surprises. O několik dní později byly ukryty před kuřaty: tři za jednou zástěnou a dvě za druhou. Většina kuřat se přiblížila k zástěně, za kterou byly skryty další nádoby.

V dalším experimentu se vědci pokusili otestovat paměť kuřat a jejich schopnost sčítat a odečítat. Výzkumníci začali přemisťovat nádoby za dvě zástěny, opět v přítomnosti kuřat.

Zdálo se, že ptáci sledují, kolik předmětů zůstalo za každou obrazovkou, a znovu si vybrali tu, která za ní měla nejvíce kontejnerů.

Od raného věku kuřata rychle „chytnou“ aritmetické problémy, ale v tom jsou podobná jiným zvířatům.

„Matematické dovednosti pomáhají zvířatům přežít v jejich přirozeném prostředí. S nimi jsou schopni najít více potravy nebo se připojit k větší skupině zvířat pro komunikaci,“ vysvětluje Rosa Rugani z univerzity v Padově.

Vědci z Bristolské univerzity prokázali, že kuřata jsou také schopna „mentálně cestovat časem“, tedy představovat si, co se stane v budoucnosti.

Vyvinuli podavač se dvěma ventily. Pokud ptáci klovali z jednoho z nich, okamžitě se otevřel přístup k potravě, ale jen na krátkou dobu. Druhý ventil sice umožnil dlouhodobý přístup k obilí, ale po šestisekundové prodlevě.

Ptáci měli tendenci volit druhý ventil, přestože na potravu museli čekat déle. Vědci tedy dokázali, že kuřata jsou schopna sebeovládání – což je vlastnost, která podle biologů naznačuje počáteční úroveň sebeuvědomění.

Kuřata jsou také schopna složitých sociálních interakcí.

Některé experimenty naznačují, že kuřata si uvědomují, jak ostatní příslušníci jejich druhu vnímají svět, a obratně toho využívají pro osobní zisk.

Najde-li kohout v přítomnosti slepice chutné sousto, určitě se před ní předvede a předvede živý tanec s charakteristickým „zpěvem“, který je spojen s jídlem.

Pokud se však kohout rozhodne k takovému tanci v přítomnosti vůdce hejna, riskuje, že od něj dostane pokárání. A proto, chce-li samec na samici zapůsobit, ale tak, aby to „vedení“ nevidělo, předvede tanec lstivě.

Někteří jiní kohouti se mohou samice pokusit oklamat tím, že je k sobě zavolají, ačkoliv nedokázali najít nic užitečného. Není divu, že si slepice rychle vzpomenou na kohouty, kteří se je příliš často snaží oklamat.

Výzkumníci také naznačují, že kuřata mají schopnost základní formy soucitu.

Nedávno provedli vědci z Bristolské univerzity sérii experimentů. Studovali, jak slepice reagují, když vidí, jak jejich kuřata foukají vzduchem. Z vlastní zkušenosti věděli, že to není moc příjemná procedura.

Když slepice viděly, že kuřata zažívají nepohodlí, srdce jim začalo bít rychleji a neustále volaly po svých kuřátkách. A když proudění vzduchu přestalo kuřata rušit, kuřata se uklidnila.

Další výzkum ukázal, že kuřata nereagují pouze na chování svých kuřat, ale míru nebezpečí hodnotí z vlastní zkušenosti.

Zatímco se vědci snaží zjistit, zda jsou slepice zmatené, když vidí svá kuřata v nepohodlí, zda jsou empatické nebo jen zvědavé.

Pokud se zjistí, že kuřata jsou schopná soucitu, vyvolalo by to vážné otázky o etice jejich chovu na farmách, kde jsou často svědky bolesti a strachu jiných zvířat.

Laurie Marino z Centra pro ochranu zvířat věří, že nastal čas o těchto otázkách diskutovat.

„Myšlenka, že kuřata jsou neinteligentní ptáci, kteří si neuvědomují, co se kolem nich děje, je částečně posílena, aby zmírnila výčitky svědomí lidí, kteří je konzumují jako jídlo,“ poznamenává výzkumník.

Ale nepříjemnou pravdou je, že kuřata jsou mnohem inteligentnější, než jim většina lidí připisuje.

Zda však tato znalost ovlivní chování spotřebitelů u masného pultu, se teprve uvidí.

Bude čístь originálna tento článek Angličtinaиyskоjsem vы můžete přejít na webovou stránkuе BBC Země